řešení

Vodovodní sítě, sloužící k dopravě vody a k hromadnému zásobování vodou podléhají a z hlediska stálé kontroly a  takto dopravované vody, odpovídají svojí kvalitou vyhlášce 252/2004.
To vám řekne každý kdo vám ji dodává. A má pravdu. Jenže. Není voda jako voda. Natož pitná!  Jak vyhláška pozná, že pro mne je takto dodaná voda, kde není neobvyklé  najít ,sice v normě ale přece, třeba dusičnany nebo přehnaně mnoho chloru ?Pro mne například jsou dusičnany v jakémkoliv množství nepřijatelné a chlor mi ve vodě vadí. Přesto že chápu jeho použití. V případě, že je člověk odkázán jen na takové zásobování a nemá vlastně na výběr, je na každém z nás podle potřeb a nároků vodu buď pít takovou jaká je, nebo kupovat a tahat domů kvanta balených vod? Já říkám že ne. Zatím co s výběrem dodavatele se většinou dělat nic nedá, tak alespoň s její kvalitou ano. Doupravit!  A to jednoduše a přímo doma, bez věčného tahání vody v PETkách. Na co kupovat vodu, když už ji jednou doma mám?!  Pitnou vodovodní vodu, ale dost často nepříjemně chutnající čí vonící si doma na vstupu doupravím a vše co mi v ní vadí odfiltruji. Ještě jsou tu ale další bolavá místa takové vody a to je někdy přílišná tvrdost, mineralizace a konduktivita.Je možné je zredukovat na míru, která organizmu prospívá a nezatěžuje?   Ano a jednoduše! Cílem je získat vodu chutnou a zdravou o to vše se dá udělat za investice, které se vrátí za pár měsíců co přestanete kupovat vodu balenou.   

A ještě jedna poznámka.Dodavatelé vody sami přiznávají, že když převzali tyto rozvodné sítě, tak měli úbytek draze upravené vody až 60% než se dostala ke konečnému odběrateli, Dnes je to údajně 20%.No, dejme tomu. Horší je ale představa systému, který vkládá do úpravy vody miliardy korun, která pak končí dílem prosakem v zemi, nebo s její pomocí vytíráme zem, splachujeme, koupeme se, pereme a jen asi 2% z toho co nám proteče bytem použijeme na pití nebo vaření. Nechává vás to klidným? Znáte větší mrhání penězi?