Konduktivita

Konduktivita je přibližná míra koncentrace elektrolytů ve vodě. To je iontově rozpuštěných látek, všech, které voda potká v podloží a rozpustí, kromě plynů. Vyjadřuje tedy nepřímo obsah minerálních látek (“solí”), které se ve vodě nacházejí. Limit vodivosti pro pitnou vodu je 125 mS/m, což odpovídá obsahu rozpuštěných látek asi 1000 mg/l. Optimálně by však pitná voda měla obsahovat rozpuštěných látek méně, asi 200–400 mg/l (asi 25–50 mS/m). Vody s mineralizací více než 1000 mg/l se považují za minerální a nejsou vhodné pro stálé pití. V závislosti na složení mohou mít nepříjemnou chuť nebo i způsobit průjmové onemocnění. Časté jsou technické potíže např. snižování životnosti potrubí a ohřívačů teplé vody.

Destilovaná voda mívá konduktivitu 0,05 mS/m až 0,3 mS/m.

Povrchové a prosté podzemní vody 5 až 50 mS/m, některé průmyslové vody mohou mít hodnota vyšší než 103 mS/m.

Průměrná konduktivita pitných vod v ČR je asi 40 mS/m.

Pro kojeneckou a stolní vodu platí mezní hodnota konduktivity 50 mS/m.

konduktivita