Železo a mangan

Železo přítomné ve vodách způsobuje především technické závady tím, že materiály, se kterými přichází do styku zbarvuje žlutě až hnědě. Z hygienického hlediska ovlivňuje negativně organoleptické vlastnosti vody, a to barvu, chuť a zákal. Negativně ovlivňovat chuť vody a způsobovat její zákal mohou již koncentrace železa nad 0,5 mg/l. I malé koncentrace FeII+ (rozpuštěné) ve vodě mohou být příčinou nadměrného rozvoje železitých bakterií, jež pak ucpávají potrubí a při jejich odumírání voda zapáchá.
Charakteristickým rysem zvýšených obsahů železa ve vodě je rezavý zákal a sediment, který se může projevit až po delší době, zejména po ohřevu. Vodu nelze používat ani pro užitkové účely, neboť sloučeniny železa se usazují v trubkách a ucpávají přívody do praček, WC, bojlerů apod.

Železo často doprovází mangan.

Mangan a jeho sloučeniny se projevují „mastnými“ skvrnami na povrchu vody, vodu nelze používat ani pro užitkové účely. Zejména mangan tvoří obtížně odstranitelné skvrny při praní prádla. Překročení mezní hodnoty 0,05 mg/l může způsobovat zhoršení chuťových vlastností vody. Působí též technologické potíže v podobě usazenin a zarůstání potrubí manganovými bakteriemi. Se zdravotním rizikem může být spojeno až dlouhodobé překročení nejvyšší mezní hodnoty 0,5 mg/l.
Barva, zákal jsou indikační údaje. Jejich zvýšené hodnoty upozorňují na přítomnost látek, které zbarvení vody a její zakalení způsobují. Právě např. železo, mangan, organické látky apod.